Rok 2013

Rok 2013 byl pro mě po pracovní stránce v podstatě stejný jako ten před tím. Pracovní náplň měřícího technika na kvalitě zahrnuje spoustu povinností a úkolů, které v závislosti na požadavcích zákazníků rapidně přibývají, čímž jsem byl vystaven i jistému tlaku na přesnost a správnost v jejich vyřizování. Bylo mi jasné, že pro mě jako člověka libujícího si v nemonotónní práci, je toto jakým si tím správným motorem, tím zdravým stresem, co pohání a motivuje dál.

Samozřejmě ne vždy to bylo ideální a po 3 letech na té samé pozici, jsem viděl i jisté omezení v podobě neznalosti německého jazyka. Angličtina na komunikativní úrovni je dostatečná jen v případě, než většině německým kolegům dojdou slovíčka a chytnou se mezi sebou zpět do jejich mateřštiny. Můj šéf, příjemný to chlapík, měl němčinu jako svůj druhý jazyk a po vyřešení problému, jsem většinou dostal konečnou informaci, co a jak je třeba zařídit. Ovšem bez té komunikace jsem si nikdy nedokázal udělat přesný obrázek, jakým způsobem se k danému řešení došlo.

V září 2013 nás s Kristýnou napadlo uvažovat o jejím a tedy i mém studiu v zahraničí. Jednu takovou "stáž za jazykem" jsem podnikl již  v roce 2005 -6, kdy jsme s pár přáteli odjeli do Manchesteru v Anglii za prací s přáním naučit se alespoň slušně komunikovat. Nikdy jsem nebyl studijní typ a tak potřeba nutnosti přežít, je pro mě zřejmě jediná cesta jak na to. Využili jsme Kristýninu možnost se přihlásit do programu ERASMUS a jako studentka lektorství němčiny si přirozeně musela zvolit i v některé z německy mluvících zemí universitu. Dlouho jsme se rozhodovali mezi Grazem a Klagenfurtem, ale nakonec to vyhrálo to krásné jezero, které, jak doufám, aspoň jednou obejdeme.